Malířka Klaudie Hlavatá (1992) se ve svém díle dlouhodobě věnuje problematice tělesné identity. Kolážovitým postupem spojujícím části společností stanovených „ideálních“ těl a toho svého otevírá otázku objektivizace lidské tělesnosti. Ta je často vnímána jako kolektivní artikl oddělený od mentálních pocitů jejího nositele. Práce Hlavaté mají charakter terapeutické sebeléčby, jejíž snahou je skrze deformaci bezchybných nereálných těl najít cestu k tomu vlastnímu. Divák má možnost na výstavě zhlédnou velmi intimní ohledávání fyzické identity autorky.

„Chci poukázat na problematiku využívání těl pro vlastní potřeby a na tělo samotné, které je mnohdy vnímané jako odosobněná věc, která se v současnosti staví do role nahraditelnosti. Tělo je však z vnějšku ovlivňované více, než jsme si kolikrát sami vědomi a události se tak do jeho prožívání ukládají. Jeho složitost a jeho vnitřní podvědomí se projevuje do našeho každodenního života.“ Klaudie Hlavatá

kurátorka: Kateřina Ottmarová